Motýlek

Pojďte si hrát, děti,
že motýlek letí.
Zamáváme nožičkama,
jako motýl křídly mává.
Nožky naše křídla jsou,
snad nás taky ponesou.
Vyletíme ke sluníčku,
vyletíme na nebe,
zamáváme na holčičku,
zamáváme na tebe.
Máváme na hodné lidi,
kteří nás ve výšce vidí. (Síta Rojová)

Zajíček

Odpočiň si, zajíčku,
skloň ke mně svou hlavičku,
zve zajíčka paní země –
pojď a přitiskni se ke mně,
já ustelu ti do trávy,
tam polštářek máš voňavý,
tam nejkrásnější kytičky
uspávaj´ hodné zajíčky.
Nadechuj vůni pomaloučku,
věřím, že tady na paloučku
prožiješ krásný, šťastný čas,
a zítra můžeš přijít zas. (Síta Rojová)

Jak se budí sluníčko

Sluníčko spí a spí a spí,
jak jen ho vzbudit, kdo to ví?
Možná sluníčko probudíme,
když si teď spolu zacvičíme.

Možná se přijde podívat,
jak umíme si na něj hrát.

Tak dobrá, děti, začínáme,
v pelíšcích sladce usínáme.

Teď místo kluků a holčiček
je tu pár spících sluníček.

Nyní už slunce vstává,
paprsky na nás mává.
Už první vypouští na nebe,
ten je, má maminko, pro tebe.
Ten druhý patří tatínkovi
a babičce a dědečkovi.
Ten třetí pro všechny holky je
a čtvrtý kluky zahřeje.
Pátý paprsek zatím hledá,
zasvítí na srnku či na medvěda?
Možná mu šestý poradí,
dřív než někoho pohladí.
Slunce chce vykročit na oblohu,
vystrčí z pelíšku jednu nohu,
dva paprsky se setkávají
a na nebi si spolu hrají.

Co se jim líbí, jaké hraní?
Ze všeho nejvíc schovávání.
Tak honem zpátky, to už stačí,
vy malí zlatí schovávači.

Posaď se, slunce, a zahřej zemi,
když svítíš, dobře, dobře je mi.
Když slunce svítí v celé kráse,
když na celý svět usmívá se,
pak úsměv na mé malé tváři
stejně jak zlaté slunce září. (Síta Rojová)

Kočka

Když se kočka probudila,
hop – z pelíšku vyskočila.
Teď si sedá na paty,
pozdraví se s koťaty.
Potom ze sedu se zvedá,
ve své misce mlíčko hledá,
vyhrbí svá zádíčka,
v misce ani kapička,
obrací se k sluníčku –
slunko, nevíš o mlíčku?
Sluníčko se usmívá,
dětský pokoj ohřívá
a probouzí holčičku,
ta ví jistě o mlíčku.
Holčička už vyskočila,
svou kočičku nakrmila,
potom běží obě ven,
začal krásný, slunný den.
DĚKUJEME, SLUNÍČKO,
ZA TEPLO I ZA MLÍČKO!
(Sita Rojová, Systém Jóga v denním životě)

Zvířátka, to jsou kamarádi

Zvířátka, to jsou kamarádi,
s nimi je krásně a veselo,
kdyby je všichni měli rádi,
to by se nám tu bydlelo.

Motýlci by si létali
nejen z kytičky na kytičku,
nebáli by se už dětí
a všichni by se dívali,
jak s radostí na srdíčku
k nám lidem motýl letí.

Žirafa dříve, než bys okem mrk´,
sklonila by se dolů pro Tebe
a pak by zvedla dlouhý krk
i s Tebou až do nebe.

A srnky by nás aspoň chvíli
vodily po lese,
viděli bychom tančit víly,
lidičky, těšte se.

A hadi by syčeli už jenom pro legraci,
jen samé hadí písničky,
kterými večer po práci
uspávají své dětičky.

Medvídci by nás pozvali
na hostinu plnou medu,
a jak bychom se nasmáli,
to ani popsat nedovedu.

Zvířátka, to jsou kamarádi,
s nimi je krásně a veselo,
kdyby je všichni měli rádi,
to by se nám tu bydlelo. (Síta Rojová, Systém Jóga v denním životě)