Jak se budí sluníčko

Sluníčko spí a spí a spí,
jak jen ho vzbudit, kdo to ví?
Možná sluníčko probudíme,
když si teď spolu zacvičíme.

Možná se přijde podívat,
jak umíme si na něj hrát.

Tak dobrá, děti, začínáme,
v pelíšcích sladce usínáme.

Teď místo kluků a holčiček
je tu pár spících sluníček.

Nyní už slunce vstává,
paprsky na nás mává.
Už první vypouští na nebe,
ten je, má maminko, pro tebe.
Ten druhý patří tatínkovi
a babičce a dědečkovi.
Ten třetí pro všechny holky je
a čtvrtý kluky zahřeje.
Pátý paprsek zatím hledá,
zasvítí na srnku či na medvěda?
Možná mu šestý poradí,
dřív než někoho pohladí.
Slunce chce vykročit na oblohu,
vystrčí z pelíšku jednu nohu,
dva paprsky se setkávají
a na nebi si spolu hrají.

Co se jim líbí, jaké hraní?
Ze všeho nejvíc schovávání.
Tak honem zpátky, to už stačí,
vy malí zlatí schovávači.

Posaď se, slunce, a zahřej zemi,
když svítíš, dobře, dobře je mi.
Když slunce svítí v celé kráse,
když na celý svět usmívá se,
pak úsměv na mé malé tváři
stejně jak zlaté slunce září. (Síta Rojová)

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..