Indie a já

Jak jsem se dostala do Indie

Kdybych nebyla zvyklá hledat hlubší smysl v tom, co se kolem nás odehrává, a spokojila bych se s prvním dojmem, asi bych řekla, že to vše začalo tím, když mi týden před odletem v pondělí v pozdních večerních hodinách zavolal jógový bráška Satvapuri. Byla jsem zrovna v jednom kole, k běžným přípravám na jógové kurzy se přidalo zpracování žádosti o finanční příspěvek od Města Prachatice a několik dalších aktivit. Na otázku, jak se mám, jsem odpověděla, že dobře, ale že trochu „nestíhám“. Bratr pokračoval: „Máme takovou ideu. Chtěli bychom tě pozvat do Indie. Na mailu najdeš formuláře pro získání víz a nejbližším ranním autobusem pošli svůj pas…“

Najednou jsem si připadala jako pejsek z příběhu, který znám od svého Mistra. Pejsek běžel pod kočárem a myslel si, že celý kočár veze na svých zádech a že se nemůže zastavit, protože bez něj by kočár nemohl pokračovat v cestě. Když byl unavený a musel se zastavit, kočár i bez něj pokračoval v cestě. Jaké překvapení a jaká úleva.

Bylo mi jasné, že můžu odjet. (Grant dokončila dcera, kurzy za mě odučila na jedničku, druhý týden pomohl zase cvičitel Míra a syn Martin. O chod domácnosti bylo dobře postaráno.)

Pár minut po rozhovoru s bratrem jsem objevila na stole rozložené karty. Bezmyšlenkovitě jsem jednu vytáhla. Stálo na ní: „Vzdálit se“. V popisu znělo: „….. je třeba se vzdálit od každodenních povinností……místo, na které budete vedeni, je tím nejlepším místem, kam se můžete dostat, kde si odpočinete a získáte poznání, uděláte další krok na své duchovní cestě….“

Miluju chvíle, kdy všechno kolem ukazuje stejnou směrovku pro další cestu, žádné křižovatky, žádná rozhodování, vše je jasné, pocity i rozum zajedno.

Tak podívejme se třeba, jaké PF přání jsem letos vymyslela (teď vím ještě lépe, že mi v tom napsání jistě „NĚKDO“ pomáhal).

PF 2012

Naposledy jsem letěla letadlem jako malé dítě. A teď, za necelé 2 měsíce po napsání PF mi byl umožněn let přes půlku světa. Zvláštní náhoda?

Podívat se do Indie byl můj sen už od doby, kdy jsem to začala myslet s jógou vážně. Indie je přece kolébkou jógy. Teď nastal ten správný čas. K touze po poznání vzdálené země se přidala touha po setkání s milovaným Mistrem, kterého jsem víc než rok neviděla.

Bylo mi dopřáno. Odeslala jsem formuláře, pas a těšila se na zprávu o přesném termínu odletu.

Jak jsem si cestu užila a v jakém prostředí jsem se pohybovala, můžete vidět na:

http://uloz.to/xVcHCQG/indie-indicka-republika-bharat-1-ppt